Její vznik sahá až k roku 1753, kdy se Jindřich Kajetán Blümegen, tehdejší vrchní správce zemí Moravy a Slezska, stal držitelem tzv. Schwanenfeldského dvora. Brzy po jeho koupi zde nechal vystavět jednopatrovou budovu v rokokovém stylu, kterou používal jako svoje venkovské sídlo. Starší historické prameny však datují koupi dvora do roku 1744 a výstavbu zámku k roku 1750. Z obou údajů však vyplývá, že zámek vznikl začátkem druhé poloviny 18. století, Blümegenův guvernérský úřad sídlil v nedalekém Brně. Zámek ve Šlapanicích byl v té době přepychově zařízen a celoročně sem zajížděli Blümegenovi hosté. Také přilehlý park se mohl chlubit krásnými vzrostlými stromy a jemně střiženým trávníkem.
V roce 1774, po guvernérově skonu, se na nějaký čas stal zámek s přilehlými prostorami majetkem zámeckého zahradníka. Ten jej ale brzy pro nedostatek financí prodal olomoucké kapitule a ta posléze v roce 1781 řádu pavlánů, kteří si ze zámku zřídili klášter. Pavláni, neboli též barnabité, už od roku 1751 vlastnili ve Šlapanicích tzv. Velecký dvůr, i když své sídlo měli ve Vranově u Brna. Původem pocházel tento mnišský řád z Francie.
Tak se stalo, že se část těchto „bílých kněží", jak jim zdejší obyvatelé říkali podle bílých hábitů a širokých bílých klobouků, přestěhovala z Vranova do Šlapanic. Klášter však neměl dlouhého trvání a po třech letech, v roce 1784, byl zrušen císařem Josefem II. a pavláni se odstěhovali zpět na Vranov.
Dalším majitelem se stává (až do roku 1796) polský šlechtic baron František Bereczko a po něm do roku 1807 říšský hrabě Seilern. Během bitvy u Slavkova v roce 1805 byl zde umístěn francouzský vojenský polní lazaret. Rokem 1807 se ze zámku spolu s přilehlými budovami stává textilní továrna J. Schmala. Dalšími společnými majiteli byli bratři August a Bedřich Schöllové, Kristián Memmert a Jan Reiff. To už zde ale rokem 1814 začíná historie První brněnské strojírny, podniku světoznámého jména. V zámecké budově byla zřízena roku 1819 slévárna a strojírna. Brzy se objevuje další společník - Jindřich Alexandr Luz. V té době továrna zaměstnávala asi 60 dělníků. Kromě textilních strojů se zde vyráběly i parní stroje tak dobré kvality, že jeden z těchto byl v provozu plných 62 let. Strojírna během svého působení ve Šlapanicích postavila přes 20 parních strojů, což byl počet, který nevykazovala žádná jiná strojírna v rakouském císařství. V roce 1836 se továrna přestěhovala do Brna na Olomouckou ulici.
Nakrátko se stal vlastníkem továrny Karel Schöll, jenž však brzy prodal celý areál továrníku Strakoschovi z Bučovic. Ten zde opět zavedl textilní výrobu a zničil, co se ještě zničit dalo. Z prvního poschodí nechal udělat dvě patra, zničil kapli po pavlánech, dal vykácet park a nařídil tam nasázet cukrovou řepu. Zpustošený zámek a zahradu pak prodal továrníku Löwovi, dalšími majiteli byli Welner a B. Spitz. Ten posledně jmenovaný obnovil zámecký park.
V roce 1898 koupila obec Šlapanice zchátralý zámek i s přilehlými budovami, přední zahradou a parkem. Kupní cena byla 47 000 korun rakouských a dalších sto tisíc si vyžádaly nejrůznější opravy celého objektu. Zdivo, vazba i střecha zůstaly ponechány v původní podobě.
Vyučování zde začalo po prázdninách v roce 1901. V roce 1933 byl ke chlapecké, později měšťanské škole přistavěn pavilon Děvín. I když došlo začátkem 50. let 20. století v hlavní budově k výměně podlah, oken a střešních tašek, bylo nutno v 90. letech přistoupit ke generální rekonstrukci.
To je tedy stručná historie dřívějšího zámku, kláštera, přádelny, vojenského lazaretu, strojírenského závodu i textilní továrny, chlapecké školy a dnes i gymnázia.
Jak šel čas v roce 1993:
1. 1. 1993 vznikla samostatná Česká republika
20. 1. 1993 se ve Washingtonu konala slavnostní inaugurace nového amerického prezidenta Billa Clintona
26. 1. 1993 je Václav Havel zvolen prvním prezidentem ČR
2. 2. 1993 je schválen zákon o oddělení měny ČR a SR. Od 8. 2. platí v ČR koruna česká (Kč) a na Slovensku slovenská koruna
30. 6. 1993 ČR a SR byly přijaty ve Štrasburku za členy Rady Evropy
1. 9. 1993 zahajuje vyučování… ...GYMNÁZIUM VE ŠLAPANICÍCH