„Naše škola stojí za zlámanou grešli!“ „Nemáme jak rozhodovat!“ „Nelíbí se mi bla bla a chci bla bla!!!“ „O naši školu bych si ani kolo neopřel!!!“
>Ano. Tyto výroky rezonují vzdělávacími institucemi více než věčnost. Již od doby, kdy člověk přišel na nápad vlastní potomky někam zavřít a sofistikovaně je tam něco učit, se toto ozývá prakticky všude. Remcání a stížnosti jsou lidstvu tak podobné jako například láska k dobrému jídlu, a tak není divu, že i naše instituce není z tohoto obyčeje nijak vyřazena.
Na našem gymnáziu ale proběhla změna...
Již staří Řekové věděli, že by se měl lid podílet na vedení státu. A tak i naše šlapanické gymnázium jde s dobou a odhodlalo se k neuvěřitelně riskantnímu kroku - nechat děti ROZHODOVAT. Zástupci staré školy si právě něco nesouhlasně zabrumlali pod vousy a puritáni pro jistotu odříkali pět otčenášů. Ale neděste se předčasně!
Ano. Gymnázium Šlapanice zakládá školní parlament, ale to neznamená, že se škola vydává do rukou batolat se samopaly a nastolí se tu anarchie. Jde o jednoduchý koncept diskuze, kde se schází tři vybraní zástupci z každé třídy a jednají o tom, co na škole udělat a zlepšit. Parlament již zahájil provoz a je jen otázkou času, kdy se vize změní ve výsledky a počiny a naše škola se tak stane nejen místem, kam MUSÍME chodit, ale také místem, kam my chodit CHCEME.
Nadějným zítřkům lovu zdar!
Michal Šášek