Mám ráda veřejný prostor, hlavně pak různé nápisy a další formy sdělení důležitých/nedůležitých informací. Vidím v tom poselství doby. Často však to poselství už nevnímáme či vnímat nechceme.
My latinářky (jediný mužský zástupce chyběl) jsme se na to pokusily zareagovat a vydaly se s otevřenýma očima do Brna. Musely jsme se však vyrovnat s deštěm a bouří. A to jsme zvládly. Možná nad námi bděl celý Olymp. Naše kroky tedy zamířily na „Zelňák". Před Divadlem Husa na provázku je umístěn sloup k poctě sv. Trojice. Po pravici a levici se nacházejí sochy sv. Primitiva a Konstancia. Co by to bylo za barokní církevní památku bez Jana Nepomuckého? Jeho socha sleduje prostor před divadlem a neviditelně kyne kolemjdoucím, kteří si ho možná všimnou. Rovněž na této soše je vytesán latinský nápis jako připomínka světcovy kanonizace. Je zde uveden letopočet 1729 (rok svatořečení).
Latinské nápisy jsou zajímavé tím, že v sobě obvykle ukrývají chronogram. Ten je schopno rozpoznat pouze zkušené oko latinářovo. Myslím, že je to jedna z nových dovedností, kterou si účastnice výpravy osvojily. Kdo z vás by se rád poučil o poselství, které toto sousoší ukrývá, a hlavně, cože to je ten chronogram, nebojte se oslovit sextánky z kurzu latiny. Ochotně se s vámi o své nově nabyté zkušenosti podělí...
